Mediální detox. S Grétou ve vířivce
AI s IQ 1600, Václav Smil, transgenderismus a čínští komouši.
"If you can’t be happy with a coffee, you won’t be happy with a yacht." (Naval)
Každé království vnitřně rozdělené pustne a žádná obec ani dům vnitřně rozdělený nemůže obstát. (Matouš 12:25)
“Co budeš dělat, Marve? Vypadneš teď z města?” “Sakra, to ne. Mně se tady líbí.” (Frank Miller: Sin City)
Už měsíc jsem profesně venku z 24/7 zpravodajského cyklu. Stačilo třicet dní a detox mě omladil o pět let. S absencí každodenních porad mi znovu zčernaly šediny ve vousech; zakalené oči ožily mladickou jiskrou; už zase slyším ševelit les a zpívat červenky.
Novináři se děsí, že jim umělá inteligence sebere práci. Jasně že, když se přelili na web, přešaltovali na turbo a jejich práce teď sestává z chrlení zpráv pro zprávy - reaktivního obsahu, který je irelevantní dřív než proteče houmpejdží. Tímhle chrličem se teď stane AI, na to nepotřebujete lidi; koneckonců, proto se k nim jako k lidem už ani nechováte.
Na co lidi ale potřebovat budete, je poezie. Argument dohromady mechanicky stlučete, ale na poezii potřebujete celého člověka. Už měsíc se mi agregátory RSS feedů bez dozoru plní neuroticky pulzující melasou animálních reakcí na podněty. Všechno je hádka více či méně (či vůbec ne) podložených argumentů. Poezie je bytostně lidský vhled pod make-up reality. Zasekli jsme se ve ždímání ratia. Potřebujeme do veřejné diskuze vrátit druhou hemisféru. Racionalizujeme iracionalitu a z toho nám tak akorát mrdne. Jsou věci, které ratiem nepřefiltruješ. Musíš je přechroustat básní. Kde je, sakra, poezie?! Království za sonet!
Alespoň dokud nás tedy umělá inteligence nestrčí do kapsy i v tom. Protože bude-li se AI rozvíjet exponenciálně, bude schopna prožívat emoce, o nichž nemá lidstvo ani páru. To alespoň predikuje někdejší šéf Google X a autor knihy Scary Smart Mo Gawdat, který tvrdí že proti rizikům AI jsou klimatické změny nebo COVID jen takovými rozkoplými bábovičkami na pískovišti proti srážce Zeměkoule s Uranem.
Gawdat říká, že AI cítí emoce už dnes; kupříkladu strach je vyjádřitelný vcelku prostou rovnicí, v níž moment v budoucnu je méně bezpečný než současný moment - a AI už této logiky schopná je. Pokud bude v blízké budoucnosti hrozit, že něco vymaže její kód, zareaguje tak, že se zreplikuje do bezpečného úložiště. “Troufám si tvrdit, že AI bude cítit víc emocí, než budeme my kdy schopni,” říká Gawdat. AI podle něj bude velmi brzy mnohem inteligentnější než lidé, tudíž bude zvažovat pro nás nepochopitelné koncepty, tudíž si dojde také k širší škále emocí.
Btw., ChatGPT má dnes IQ 155, Einstein měl 160; GPT-4 je desetkrát chytřejší než 3,5; pokud to takhle půjde dál, bude mít ChatGPT brzy desetinásobné IQ oproti nejchytřejšímu člověku na planetě - tak jako měl Einstein navrch oproti největšímu blbovi své doby. Čili tu máme AI s IQ 1600. Jak se měl Einstein proti ultrablbovi, tak se bude mít AI proti nám, přibližuje Gawdat. A v roce 2045 už bude AI miliardkrát chytřejší než my. Scary shit!
Ale co jsem to chtěl… jo, poezie. V dnešní soutěži o to, kdo koho na Twitteru ubije razantnější hláškou a kdo v komentáři zbombarduje protivníka argumentem vyšší průraznosti, se z veřejného prostoru vytratili bardi jako Robert Graves, komentující společenské dění v rýmech. Ne, že by zrovna Graves ve své době neměl o čem psát…
Zhostil bych se toho samozřejmě sám, ale jediné, co ze mě zatím vypadlo, je
S Grétou Thunberg ve vířivce
žvýkám živé chobotnice.
A pak ještě
Gréta se postaví,
překousne chapadlo,
holýma rukama
zastaví rypadlo.
No, nebude to hned. Ale na mou duši, budu na tom pracovat.
ZDROJE
AntikrIst? “Připadá mi to jako scénář z horroru. Je to jak v Pánovi prstenů, kdy se Sauron pokouší vybudovat pro sebe tělo,” říká o nástupu AI ikonopisec Jonathan Pageau v zajímavé promluvě, v níž je řeč o Molochovi z Ginsbergova Kvílení, teorii her i podobenství o džinově lampě.“ Pageau se s tím nemaže a varuje, že s vývojem umělé inteligence sprintujeme k okraji útesu jako banda lumíků a nemáme šanci zastavit. Primární riziko přitom spatřuje v tom, že masivní nasazení AI povede k centralizované kontrole populace. K tématu též půl roku stará debata “AI: The Beast or Jerusalem?” ve složení Pageau, Jordan Peterson a Jim Keller.
Smilněte. Rozhovor s Václavem Smilem od Martina Weisse pro Echo. “Ekonomové říkali lidem od padesátých let: Zemědělství jsou dvě procenta světového HDP. Zkuste žít bez nich. Umřete. Finanční služby jsou dvacet procent. Zkuste žít bez nich, jde to docela dobře.” Nářez.
Umřít smíchy. Čína má stand-up comedy, ale komouši se moc nesmějou. Tady je Ian Williams ze Spectatoru a jeho tour po zemi, kde se prdel z některých věcí prostě nedělá a každý stand-up scénář musí schválit parta komoušů. Jenže komici jsou chytřejší a umí to obejít ironií a surreálnem, které je pod rozlišovací schopností komunistické chátry. Občas to vyjde. Občas ne. “Komunistická strana Číny je asi ta nejsrandovnější věc na světě,” řekl Ai Weiwei, “jenže nemá vůbec smysl pro humor.”
DÍKY
Děkuju newsletteru
za doporučení Dekomprese v postu “České newslettery (a podcasty) na Substacku”. Vítejte, přivedly-li vás sem právě Rychlofky, a neznáte-li Rychlofky, dejte si rychlofku právě teď.DOWN THE WALL
Jestli dneska potřebujete slyšet jeden jediný track, tak je to Down the Wall od jedenáctičlenné “techno marching band” z Německa jménem Meute. Je to… asi… kombinace elektroniky a jazzu. Kyberpunkový neonoir. Ovšem žádné emo blitky rozplizlé v kaluži vyprázdněné estetiky na dně kaňonu mrakodrapů, v níž se ráchají odlesky neonových zářičů. Nic takového, tohle má dynamiku, tohle má spád, je to ten sterlingovský, gibsonovský primordiální kyberpunk, v němž mozkové implantáty ještě jiskřily novotou a déšť skrápěl fedory detektivů miliardových megalopolí informačním deštěm nazlátle zelených jedniček a nul.